Nařízení (EU) 2024/573 mění, jak často a kdo musí kontrolovat těsnost chladicí techniky. Co z toho plyne pro provoz s chladicím boxem nebo mrazicí komorou a proč se ptát na chladivo už při koupi.
Evropská unie postupně omezuje fluorované skleníkové plyny, takzvané F-plyny, které se používají jako chladiva ve většině gastro chlazicí techniky. Nařízení (EU) 2024/573 stanovuje mimo jiné povinné kontroly těsnosti podle množství chladiva v jednotce, přepočteného na tuny CO2 ekvivalentu. Pro provozovatele chladicího boxu nebo mrazicí komory z toho plyne pár konkrétních povinností - a taky dobrý důvod ptát se na chladivo už při výběru nové jednotky, ne až ve chvíli, kdy přijde první kontrola.
Množství v tunách CO2 ekvivalentu se počítá z hmotnosti náplně chladiva a jeho GWP, tedy potenciálu globálního oteplování - u menších gastro jednotek, jako je jeden chladicí box nebo pult, bývá náplň v jednotkách kilogramů, takže spadají spíš k nižším pásmům. U větších mrazicích komor, více propojených jednotek nebo průmyslových chillerů se součet náplně a tím i pásmo kontroly může posunout výš. Přesné zařazení konkrétní jednotky spočítá certifikovaný technik podle typu chladiva a servisní dokumentace, odhadovat to od oka nemá smysl.
Kontrola se dokládá záznamem - provozovatel by měl mít po každé kontrole k dispozici doklad s datem, výsledkem a identifikací technika, který ji provedl. Tenhle záznam je dobré uchovávat spolu s ostatní servisní dokumentací k jednotce, ne jen jako jednorázový papír, který se založí a zapomene. Termíny se přitom snadno pletou tam, kde provoz má víc jednotek s různou náplní a různým intervalem - proto se vyplatí mít je vedené na jednom místě, ne v hlavě jednoho člověka.
Starší chladiva s vysokým GWP postupně mizí z nabídky výrobců a jejich servis i doplňování bude čím dál obtížnější a dražší - to samo o sobě je důvod řešit typ chladiva už při výběru nové jednotky, ne až když se pokazí a náhradní náplň se shání týdny. Nové jednotky s nízko-GWP chladivy, ať už jde o přírodní chladiva jako propan nebo CO2, nebo o nízko-GWP směsi, mají při stejné hmotnosti náplně nižší CO2 ekvivalent. To jednotku může posunout do nižšího kontrolního pásma, případně z povinnosti kontroly úplně vyřadit.
Kromě typu chladiva se vyplatí zeptat dodavatele i na dostupnost servisu a náhradních dílů pro dané chladivo do budoucna - jednotka vydrží v provozu klidně patnáct i víc let, zatímco nabídka chladiv a jejich cena na trhu se mění rychleji. Levnější pořizovací cena s chladivem, které se za pár let bude hůř sehnat, se v součtu servisních nákladů za celou životnost jednotky nemusí vyplatit.
Otázka na chladivo patří do stejné fáze rozhodování jako objem boxu nebo konstrukce. Dodavatel by měl umět odpovědět rovnou při nabídce, ne až na vyžádání.
U starší jednotky, ke které chybí dokumentace, se typ a množství chladiva zjistí z výrobního štítku na agregátu - bývá na něm uvedené označení chladiva i jeho hmotnost. Pokud štítek chybí nebo je nečitelný, zjistí to certifikovaný technik při běžné servisní prohlídce. V každém případě je lepší mít tuhle informaci ověřenou předem, než ji zjišťovat až ve chvíli, kdy se řeší, jestli je kontrola těsnosti pro danou jednotku vůbec povinná a v jakém intervalu.
Smluvním klientům hlídáme termíny povinné kontroly automaticky, kontrolu provádí certifikovaný technik a výsledek jde rovnou do evidence, kterou si provoz vede pro vlastní přehled. Při nové instalaci vždy sdělíme, jaké chladivo a v jaké náplni jednotka obsahuje, ať víte dopředu, do jakého kontrolního režimu spadá a co to znamená pro budoucí servis. Stejný princip platí i u techniky, kterou jsme nedodávali my - certifikaci a termín kontroly ověříme a doplníme do evidence i pro jednotky od jiných dodavatelů.
Nejste si jistí, do jakého pásma vaše jednotka spadá? Zjistíme to.
Nezávazná poptávka Zavolat 775 654 443Jak vybrat objem podle provozu a rozdíl mezi boxem a monoblokem.
Provozní nákladyTěsnění, námraza a otvírání dveří - co žene spotřebu nahoru a jak ji snížit.
ServisPříznaky poruchy, co zkontrolovat sami a kdy už nečekat na servis.